|
|
The Islamic Movement Interactions within the Arab Uprisings: The impact of the Islamic movements interactions on thedemocratization process and the level of radicalization
Saad, Mohamed ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Esposito, John L (oponent) ; Muhammad Mady, Abdel-Fattah (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science Dissertation Abstract The Islamist Movement Interactions within the Arab Uprisings The Impact of the Islamist Movements' Interactions on the Democratization Process and the Level of Radicalization Author: Mohamed Saad Supervisor: Janusz Salamon, Ph.D. Year of the defense: 2023 Abstract The Islamist movements played a socio-political role in many Arab and Middle Eastern countries. They provided social services and a resistance ideology, either for the West or local political regimes. They mobilized their supporters in a large social movement that crystallized the Islamic Ummah's relative deprivation and common grievances. In some cases, Islamism was used as a justification ideology to legitimize the ruling regime. Also, it has been used as an ideology to justify the use of radical and jihadist violence. The Islamism involvement in the Arab Spring raised the classic dilemma in a new shape, either to integrate the Islamists in an open political process; however, this integration may undermine democracy and individual rights in the long term, or to exclude the Islamists from the political life in a way that may encourage more Islamists to resort to violence to achieve their goals. The dissertation tests...
|
|
|
Tunisko a jeho tranzice k demokracii v důsledku událostí arabského jara
Ludvíková, Nikola
LUDVÍKOVÁ, N. Tunisko a jeho tranzice k demokracii v důsledku událostí arabského jara, Bakalářská práce. Brno, 2022. Bakalářská práce se zaobírá vývojem politického režimu v Tunisku. Cílem práce je popis jeho původního stavu, jeho změny vyvolané arabským jarem a následné zhodnocení udržitelnosti a aplikace demokracie v této zemi. Tato práce taktéž vysvětluje důvody úspěšné tranzice k demokracii oproti ostatním zemím Blízkého východu.
|
|
|
The First World Social Media War: Impacts of Social Media Networks on the Russo-Ukrainian War
Ženíšek, Jan ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat možný dopad sociálních sítí na válčení. Především z hlediska aplikace sociálních sítí jako doplňkového nástroje v rámci konvenčního válčení. Výzkum je založen na vývoji prvního roku ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním zdrojem dat pro analýzu jsou informace o autorech a jejich tweetech ze sociální sítě Twitter. Pro účely výzkumu byl vyvinut vlastní algoritmus sběru dat pro získání vzorku více než dvou milionů tweetů, které byly publikovány v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou, nebo tweetů, které dále interagovaly s takovým obsahem. Shromážděná data z Twitteru jsou analyzována volumetrickou analýzou v kontextu dvou dalších open source datasetů obsahujících informace o jednotlivých útocích obou válčících stran a objemu mezinárodních darů Ukrajině. Data získána z Twitteru se dále zpracovávají pomocí analýzy sociálních médií. Cílem je identifikování klíčových jednotlivců a skupin v sociální síti pomocí betweenness centrality a modularity optimization. Práce dochází k závěru, že sociální sítě mají potenciál ovlivnit široké publikum a tím mobilizovat mezinárodní podporu. Dále výzkum objevil důkazy, že zvýšená aktivita na sociálních sítích účinně monitoruje bitvy v reálném čase a může dokonce naznačovat nadcházející střety v určité oblasti.
|
|
| |
|
|
Vliv bezpečnostní situace na turismus v Egyptě, Tunisku a Maroku
Macháčková, Andrea
Bakalářská práce se věnuje vlivu bezpečnostní situace na cestovní ruch ve vybraných zemích severní Afriky. Na samém počátku práce jsou stanoveny tři výzkumné otázky, na které jsou metodou kvantitativního výzkumného šetření pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku nalezeny odpovědi. V teoretické části je obecně popsán cestovní ruch v Egyptě, Tunisku a Maroku. Následně jsou rozebrány aspekty bezpečnosti a její vliv na cestovní ruch. Jsou ukázány i dopady terorismu a Arabského jara, které byly vybrány, aby poukázali na to, že když je zhoršena bezpečnostní situace v zemi, dojde k úbytku příjezdů turistů. Praktická část obsahuje samotné dotazníkové šetření a statistiky zabývající se světovými indexy míru, terorismu a následně i tabulku příjezdů turistů do vybraných destinací. Na konci práce jsou nalezeny odpovědi na výzkumné otázky a doporučení a závěr.
|
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
Vývoj jordánského politického režimu po roce 1989
Ducháčková, Michaela ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat fungování politického režimu Jordánského hášimovského království a najít možné vlivy působící na jeho stabilitu a přežití v posledních 25 letech. Jordánský politický režim prošel ve zkoumaných letech několika krizemi ohrožujícími jeho přetrvání. Všechny přestál a dokonce z nich vyšel posílen. Jaké faktory působily ve prospěch přežití režimu? Text se v první části zabývá typologizací režimu ze tří možných perspektiv (institucionální, formalistická a legitimizační). V druhé části práce dochází k analýze faktorů, které umožňují přežití jordánského politického režimu. Důraz je kladen na roli institucí.
|
|
|
Přístup první a druhé Obamovy administrativy k Izraeli: srovnání v letech 2009-2014
Čurdová, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato bakalářské práce srovnává přístupy první a druhé Obamovy administra- tivy k Izraeli v letech 2009-2014. Zkoumá americkou zahraniční politiku vůči Izraeli prosřednictvím několika kritérií zahrnující postup USA při řešení kon- fliktu, rétoriku prezidenta Obamy, četnost návštěv ministrů zahraničí v regi- onu s cílem najít řešení konfliktu. Dále pak práce sleduje, jakým způsobem arabské jaro, zejména pak jeho průběh v Egyptě, a íránský jaderný program ovlivňovaly americkou politiku vůči Izraeli. Komparací těchto kritérií práce identifikuje hlavní rozdíly v přístupu ke Státu Izrael. Práce ověřuje hypotézu, že první Obamova administrativa přijala v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu propalestinský přístup a vzhledem ke geopolitickému vývoji v regi- onu byla ochotna jednat nezávisleji na Izraeli. Dále práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky. Jakým způsobem se změnil přístup Obamových adminis- trativ k řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Jak ovlivňovaly geopolitické události v regionu přístup k Izraeli? Je možné vysledovat větší ochotu Spo- jených států vyvíjet tlak na Tel Aviv k větším ústupkům? Mění se v dlouho- dobém horizontu americký pohled na Izrael jako spojence?
|
|
|
The survival of the Hashemite Kingdom of Jordan: why didn't Jordan take part in the Arab Spring?
Altwal, Yara ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Analyzing the various factors that strengthened the Hashemite regime's stability during the spread of chaos caused by the Arab Spring is deemed important; even though the wave of the Arab Spring has ended, Jordan's economy is still suffering and the public is still demanding reform nonetheless, the Hashemite regime is untouched. This research will analyze the regime-society bond in light of the Arab Uprising that has undoubtedly assisted in the survival of the kingdom by creating a framework by which protesters unconsciously adhered to that entailed calls for political and economic reform to be initiated by the existing regime. Furthermore, the Hashemite's most powerful allies made sure to provide military and financial assistance to ensure the regime and the kingdoms remain secure and stable. However, such aid did not come without a price; it was critical for the Hashemite regime to balance between maintaining its coordinated strategies with its allies to maintain the close relations and maintaining its sovereignty and the foreign policies that serve national interests.
|
|
|
Komparace formování a činnosti Muslimského bratrstva v Egyptě a Jordánsku
Jelínek, Antonín ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Muslimské bratrstvo je transnacionální islamistické hnutí působící napříč zeměmi severní Afriky a Blízkého východu. Původně se profilovalo jako charitativní organizace věnující se sociálním aktivitám, ale později vstoupilo i na politickou scénu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat jeho činnost a úspěšnost v rámci politických systémů v Egyptě a v Jordánsku. Práce zároveň míří k ověření platnosti teorie institucionalizace v podmínkách omezeného demokratického fungování a diskutuje vliv míry institucionalizace Muslimského bratrstva na jeho mobilizační dynamiku. Hnutí pochází z Egypta, kde se však jeho politická pozice v průběhu let měnila. To v Jordánsku se jeho postavení na základě kooperace s královským režimem ustálilo. Od devadesátých let dvacátého století organizace úspěšně participovala na politické scéně v obou státech. Za vrchol činnosti Muslimského bratrstva lze považovat zisk prezidentského křesla i parlamentní většiny v Egyptě navazující na události Arabského jara, zatímco v Jordánsku přinesly tyto události jen minimální změny. V současné době hnutí v obou státech de iure zaniklo, ovšem vzhledem k silné institucionalizaci v Egyptě se dá predikovat jeho přežití v ilegalitě. Klíčová slova: Arabské jaro, Egypt, Jordánsko, Muslimské bratrstvo, teorie institucionalizace
|
host ::
RSS.